úterý 18. června 2024

Cestování časem a taky Sicílií - den třetí

Ortygia

Dnes jsme nechali hybrida na dvorku a vydali se pěškochodem na ostrov. Než tam dojdeme vraťme se na chvilku na Peloponés, konkrétně do Arkádie. Ta je známá hlavně jako domov Pana a Herma, ale také se právě tady zamiloval říční bůh Alfeus do krásné Arethusy. Kde by jí chuděrku napadlo, že ten potok, ve kterém se ráchá, je zrovinka on. Každopádně šlo o lásku neopětovanou a Arethusa vynaložila veškeré úsilí, aby se jeho přízni vyhnula. Artemida ji ukryla v oblaku, ale bohové bývají vytrvalí, a tak nezbylo, než prorazit zemi a umožnit Arethuse útěk pod mořským dnem v podobě vodního toku. Vytryskla na Sicílii, konkrétně na Ortygii. No, a to je ten ostrov, na který jsme mezitím došli. Mnohem dřív než my, konkrétně roku 734 př.n.l. sem dorazili Korinťané, zjistili, že je tu velmi silný pramen sladké vody a kolonie byla na světě. 

 

Artemida mění Arethusu na vodní pramen

Z ostrova se brzy město rozrostlo na pevninu a do mnohem větší velikosti, než má dnes. Cicero označil Syrakusy za nejkrásnější řecké město. Rozhodně bylo stovky let na Sicílii nejdůležitějším a svého času dokonce hlavním celé Byzantské říše. Až Arabové udělali metropoli z Palerma a normanskou stopou je pevnost nesoucí jméno generála Maniaceho. 


Ta leží až na samém cípu ostrova. Dobyli jsme ji ve zrychleném režimu, abychom se pak mohli sicilským tempem vracet celý den k domovu, křížem krážem se zastávkami v kostelích...

 


v podzemí...

 


v cukrárnách, občerstvovnách, očumovat malebná zákoutí...

 


luxusní výlohy, městskou pláž...


úzké, užší a nejužší uličky, i ty zadní, smrduté a plné odpadků...

 

tolik v kontrastu s tím, co bylo za rohem. Co byste si rozhodně neměli nechat ujít? Zbytky Apollónova chrámu z počátku 6.stol.př.n.l. (nejstaršího na západě Velkého Řecka), který se proměnil v byzantský kostel, islámskou mešitu, normanský kostel, španělské kasárny i soukromé budovy. Dnes tu najdete stopy téměř ze všech etap. 


Určitě oběhněte dokola kolem a pak si zaplaťte za vstup do městské katedrály (Narození Panny Marie), protože vidět velké dórské sloupy jak podpírají katolický kostel… Býval to v 5. století př.n.l. Athénin chrám, jehož popis se nám zachoval díky Cicerově návštěvě Syrakus. Vrata byla zdobená zlatem a slonovinou a na střeše zářila zlatá socha bohyně Athény. Byla jsem z těch sloupů u vytržení a v chládku katedrály jsem si v jejich společnosti pobyla dostatečně dlouho.


Ještě větší chládek najdete v podzemních prostorách kostela San Filippo Apostolo. Nejprve sestoupíte do pohřebních komor se zajímavou nástěnnou výzdobou...

 

pak objevíte tunely a prostory pod Ortygií, které sloužily jako kryty během druhé světové války (tunely byly dlouhé i přes kilometr a vstupy byly většinou v kostelích) a nakonec užasnete pod zdánlivě nekonečným točitým schodištěm. Pokud do té vody nezahučíte. Mikve sloužící k rituální očistě židovských obyvatel. Jsme na místech, kde Řekové měli artéské studny a Římani cisterny. To, že tato čtvrť byla i židovská svědčí historie nedalekého domu. To si tak (v roce 1986) chcete zrekonstruovat barák na hotel a v podzemí najednou voda a ďoury a schody a pilíře, a když to tam vysmejčíte, tak kromě toho, že ubytováváte, máte i atrakci v podobě nejstarší a největší mikve široko daleko. Pět bazénků tam mají ve sklepě. Nesmělo se tam fotit, takže tam si opravdu skočte. Ne do té vody. Jen do toho podzemí. Ideálně v poledne. 

 


Dnes už se zastavíme jen u Archiméda, ač rodáků či pověstí má tohle město ještě přehršel. Jeho bronzová socha je aktuálně nefotitelná, protože se k ní přitulil plot a probíhají tam nějaké stavební úpravy. Musí se na ně chudák koukat, a jsem si jistá, že trpí, protože by jim to tam vyřešil elegantněji a rychleji. 


 

Geniální matematik, fyzik, jeden z největších vědců vůbec. Podstavec sochy je z trojúhelníků, na nichž jsou symboly jeho vynálezů či témat, kterým se věnoval. Takže je tam nejen π, páka, parabola a jeho spirála, ale i Archimédův šroub, který nikdo nepřekonal, a který najdeme nejen v pražské čističce odpadních vod, ale i v Planetě Hlinsko, viď Jony 😊 Původně ho Archimédes navrhl pro odstranění odpadní vody na lodi. A nebyla to obyčejná loď. Syrakusia byla největší loď starověku pro 600 pasažérů, s tělocvičnou, Afroditiným chrámem, ale i okrasnými záhonky. Archimédes ji navrhl pro krále Hieróna II. Archimédova životní cesta skončila v druhé punské válce, čert ví, jak to bylo s těmi kruhy. Naše dnešní cesta skončila uzavřením kruhu. Dokola kolem jsme to oběhli. Dobrou noc.

 


 

1 komentář: