Azorské botanické okénko

aneb o bujné květeně

Azorský porost můžeme (aby to bylo přehlednější) rozdělit do dvou skupin:
na přirozený a nepřirozený😊 neboli na domácí a přivandrovalý.

Podmnožinu přirozeného porostu tvoří endemiti, zatímco přivandrovalci se dále dělí na všeobecně přijímané (i okrasné) a na zlý plevel vytlačující původní rostlinstvo. Hranice mezi těmito dvěma skupinami nepřirozených se vlní. Prostě každou chvilku se něco přemnoží a rozroste tak, až se stane otravným.

Ostrov Flores, okolí jezera Comprida - vesměs přirozený porost (s endemity)

 

Ostrov Flores, okolí jezera Comprida - přivandrovalci a plevel

 Co jinde nepotkáte:

Juniperus  Juniperus brevifolia, jalovec krátkolistý - ostrov Flores (j. Comprida)

V tomto případě keř, ale může být i stromem. Jediný původní azorský cypřišovitý. Potkáte ho i ve výškách nad 1000 mnm. Dřevo se v minulosti dost hodilo na lodě.

Viburnum treleasei, kalina azorská, Flores (j. Comprida)

Kalina si ráda zahrává na hranách kráterů. To je tady i vidět. To černé za ní je hladina jezera v hlubině.

Ostrov São Miguel - Miradouro da Serra da Tronqueira

Přírodní rezervace Pico da Vara je oblast ve vyšší nadmořské výšce často přikrytá mlhou. Proto zde najdeme neporušený vavřínový les, původní porost vlhkých třetihorních lesů jižní Evropy, který z převážné většiny zmizel před miliony let během zalednění.

Laurus azorica, vavřín azorský

Vavřín je zrovna ten, kdo je vytlačován zavlečenci. Je k nalezení až do 850 mnm na svazích i v kaňonech. Není to stejný vavřín jako na Kanárech nebo Madeiře.
Když jsem na Tronqueiře marně čekala na návrat hýlů, aspoň jsem se pokochala:

Leontodon regens, máchelka

Možná vám přijde obyčejná, ale i máchelka je endemit a to hned v několika variantách (plus nějaká nepůvodní) a od našich máchelek se odlišuje bohatým latovitým květenstvím. Navíc tahle roste jen na Sao Miguelu. Na Floresi a Corvu by měla být jiná (Leontodon hochstetteri), ale to je celkem nová věc (2015).

Vaccinium cylindraceum, brusnice

Když brusnice dokvete a přijdou plody, můžete si z nich udělat marmeládu. Musíte si je nasbírat ve výšce od 350 mnm. Snad se nějak používá i v přírodní medicíně.

Dalších endemitů je celá řada (vřesovec, cesmína azorská, slivoň i zdejší břečťan Hedera azorica atd) a na fotkách je najdete uprostřed té zeleně :)

Ještě k těm přirozeným domácím porostům: zajímavý je voskovník makronéský (Morella faya), který se vyskytuje ve vavřínovém lese od 600 do 900 mnm, a z jehož plodů Guančové (obyvatelé Kanárů - pamatujete na ty stavby z lávových šutrů na Tenerife?) připravovali mouku. Používá se dodnes a říká se jí gofio. Voskovník asi na žádné fotce nemám :(

Je to také spousta kapradin, z nichž je Woodwardia radicans - woodwardie kořenatá - jednou z nejvzácnějších rostlin Evropy. Umí dorůst až do 3 metrů výšky (asi bude i evropská největší). Viděli jsme ji a kafr má hezčí fotky.

Z kapradin je ještě zajímavá kulcita, jejíž název Culcita (= matrace, polštář) macrocarpa odkazuje k jejímu využití (náplně do matrací).

No a teď k těm exotům:

kudy jsme chodili, tam rostla - kryptomerie japonská

Cryptomeria japonica

strom vysoký 20-40 metrů, který byl vysazen do okrasných zahrad, zplaněl a dnes roste všude ve vyšších nadmořských výškách. Jméno odkazuje k zemi původu (a ještě jihovýchodní Čína) a také k tomu, že semena jsou trošku schovaná - to bude z řečtiny :)

Co jsme potkávali ještě častěji není těžká hádanka. Hortenzie velkolistá se jako okrasná pěstuje po celém světě. Na Azorech zplaněla tak, že do výšky 1000 mnm není místo, kde byste o ni nezakopli. Kam až se z japonského ostrova Honšú, odkud pochází, došplhala... Barvu květů určuje přítomnost hliníkových iontů v půdě a půdní reakce. Nejvíc bylo modrých.

Hydrangea macrophylla - ostrov Flores - Lagoa da Lomba

Další okrasný keř - leycestérie krásná je původem z Himálaje, takže jako zplanělou ji na Azorech najdete vysoko převysoko. Jméno má podle britského úředníka Williama Leycestra, nejvyššího soudce v Bengálsku, vášnivého zahradníka (1775-1831).

Leycesteria formosa - ostrov São Miguel - M.da Serra da Tronqueira

Z východního Himálaje pochází i rdesno hlavaté, které, ač je trochu smrduté, stává se zhusta okrasným kobercem ve skalce a odtud se statečně rozplevelilo a najdete ho od 600 mnm až do vysoka zas a všude:

Polygonum capitatum, rdesno hlavaté

No a když už jsme v Himálaji, tak se rovnou přesuneme ke zlým plevelům, protože odtud je i hedychium gardnerovo a to je Adéla, která zneužije každého vašeho zaváhání. Obsadí každou skulinu a pak už se jen roztahuje. Často ji berou strunovkou, ale je to prd platné, vytlačí vše, co jí stojí v cestě za nekonečnou expanzí. Abych jí jen nepomlouvala - krásně voní.

Hedychium gardneranum - São Miguel - nedaleko Áqua de Alto

 

Hedychium gardneranum - ostrov Flores - Mosteiros (ano trošku mu tady pomáhá přeprat ten domek i břečťan)

Ač je plevelů víc zakončíme tento přehled barotou čilskou, která toleruje i solnou mlhu a jejíž husté porosty také zdatně vytlačují původní vegetaci. Je to taková rebarbora křížená s trifidem. Množí se odenky a zároveň velikánské množství semen roztrousí ptáci.

Gunnera tinctoria, barota, která ač je ještě malinká už obsadila škvíru mezi asfaltem a svodidlem

Gunnera tinctoria - ostrov São Miguel - Aqueduto do Carvão

Endemiti, přirozený porost, exoti a zlý plevel na São Miguelu - kaldera Sete Cidades (jezero Rasa)

pokračování...

...příště :)