Cesta do Svaté země - 4. 5.

Staronové město kontrastů a taky ten přístav

Ranní ucpávka na vstupu do Izraele byla delší a zdržela nás hned na startu, navíc po nás chtěli i pasy. Amir, náš dnešní řidič, se proto v rámci urychlení rozhodl jet do Tel Avivu po jiné, volnější, silnici. Tedy po silnici, která sice vede i Západním břehem, ale je plně kontrolována Izraelem. To znamená, že je po obou stranách lemována vysokou zdi nebo plotem a pro jistotu je na ní před Tel Avivem další kontrola. Už jsme si na ty samopaly zvykli.

Tel Aviv z Jaffy

Prvním cílem byl jeden z nejstarších přístavů na světě Jaffa. Hebrejsky Jafo, arabsky Jafá. Jméno má buď po Noemovu synovi Jefetovi (který měl město založit nějaký čas po potopě) nebo odkazuje na jméno Iopeia, tedy Kassiopea, což byla matka Andromedy, která právě tady byla přikována ke skále v moři a Poseidon na ni poslal Krakena. Skála je ve skutečnosti pidi skalka, spíš šutřík. To by ve filmu neprošlo. Podle Plinia staršího se město jmenuje po Iopě (Jopa), dceři boha Aiola. Nehodící se škrtněte.

 

Nic to nemění na skutečnosti, že první písemná zmínka o tomto přístavu na starověkém egyptském papyru pochází z roku 1470 př.n.l. a popisuje dobytí města faraonem Thutmosem III. respektive lstí jeho generála Džehuty. Ukryl své ozbrojené bojovníky do velkých košů, které daroval kanaánskému vůdci. Podobnost s trojským koněm není náhodná, právě tento skutek měl Homéra inspirovat.

No a tady se zas inspirujte vy. Já si myslím, že je to už pátý nápadník pod balkonem. Jestli se jí zase nebude líbit, promění ho v roští, tak jako jeho předchůdce...

Městečko Jaffa je roztomilé a ulice mají místo názvů znaky zvěrokruhu...

 

...a jako bonus tu najdete most, na kterém se každý dotkne svého znamení, zírá při tom směrem k Tel Avivu a přeje si něco, co se mu stopro splní. 

"Tel" znamená starověký pahorek, vlastně archeologická lokalita a "Aviv" je jaro, symbol obnovy. Jarní pahorek, obnova starých pozůstatků. Inspirací pro jméno města se stal utopistický román "Staronová země" Theodora Herzela, který si (jak píše ve svém deníku) vypůjčil titul pro román z názvu Staronové synagogy v Praze.

Z 29. patra směrem k Jaffskému přístavu

 

Nás v Tel Avivu zajímala čtvrť, které se říká Bílé Město. Od 30. let tu židovští architekti pocházející mj. z Německa, Rakouska i Československa vytvořili zřejmě největší soubor budov mezinárodního stylu na světě. Dokázali skvěle přizpůsobit zdejším podmínkám architektonický styl Bauhausu, ale i jiných škol, a tak není divu, že je to celé na seznamu světových památek UNESCO.

Naše cesta začala v první výškové budově Izraele (1965) 142 metrů vysoké Migdal Šalom Me'ir. Najdete tu krásné dobové fotografie z počátků výstavby města, model Tel Avivu a panely s významnými stavbami Bauhausu. Fotky ze stavby tohoto mrakodrapu, jehož součástí byla i jediná stanice telavivského metra, které nakonec nevzniklo. No a výhled z 29. patra také stojí za to. Tím ovšem veškerá legrace skončila a začal divý úprk městem okolo překrásných staveb.

Je jich tu tolik! Takže vlastně to tempo chápu, ale ve 30 stupních... Měla jsem pocit, že už se ani nenadechuji, hořela mi hlava a chtěla jsem každý ten dům očumovat a ne jen kolem běžet. Musím tam zpátky!

Na kruhovém náměstí Ziny Dizengoff z konce třicátých let obklopeném krásnými stavbami je i bývalé kino...

... s překrásným interiérem a tématickými dekoracemi.

Zina byla manželkou Me'ira Dizengoffa, prvního starosty Tel Avivu, kterého tu máme pěkně na koni. Dům, ve kterém žil, odkázal muzeu umění. To je to vlevo, co se teď zuřivě opravuje. 14. května 1948 tu byla vyhlášena nezávislost státu Izrael.

Dnes byla ohlášena demonstrace, nějaké skupinky jsme při tom běhu registrovali, ale nijak se nás to nedotklo, zácpa na silnici byla tradiční a řidič Amir si poradil. 

 

Jediná mešita v Tel Avivu

Po večeři nám za odměnu nechali přivézt z cukrárny nabluské kanafeh (knafeh nabulsieh). Takový sladký sýr, palestinská specialita, to si vygůglíte, to jsem nefotila, vdechla jsem to a hned si přidala a vdechla to zas. Soused na čtyřistajedenáctce už po tom obstojně chrápe.

Dobrou noc.