Apríl v březnu
Letošní březen byl na Madeiře ve znamení poblázněného počasí: sníh, mráz, vichr, déšť. Týden před naším příletem letiště vůbec nepřijímalo, nic neodletělo. Jednadvacátého se ale živel uklidnil a my bez nejmenšího škobrtnutí doletěli, přistáli a celou cestou do našeho funchalského apartmánu nám svítilo slunce do očí. Ovšem než jsme hodili kufry dovnitř a převzali klíče a pokyny od Miguela, zalezlo, přitáhla černá mračna a krátkou procházku jsme měli už bez sluníčka.
Jsem totálně hluchá z přistávání, takže jsme si s kafrem kvit a marně na sebe hulákáme. První dojem je ten, že to tady voní. Mám rýmu, tak nechci dělat závěry, ale hned po vystoupení z letadla to prostě přeletí kolem nozder. Jak to tady musí vonět v květnu!
Očuchali jsme nejbližší pobřeží našeho dočasného (velmi pohodlného) bydlení a upadli v tom baru, co máme za rohem :) První ponchu mám v sobě - dala jsem si marakujovou. Je to síla! A je to moc dobrý.
Jo a ještě jsem zapomněla, že je to tady mnohem víc s kopce, než jsem si myslela, resp. než je poznat z videí nebo fotek. Je to fakt krpál!
A taky, že moje pokojovky tu rostou jako šílené obludy, sukulenty, které mají u nás takové tkaničky lístečky tady mají listy jako moje lýtko. To se nedá srovnat!
Zítra zahájíme (podle počasí) zvolna průzkum ostrova.
Dobrou noc!
Žádné komentáře:
Okomentovat