Μετέωρα,
Metéora
„Vznášející se
ve vzduchu“ nebo také „snášející se z nebe“. To znamená Meteora. Kalabak
taky (osmansky J)
Καλαμπάκα je městečko a
výchozí bod pro návštěvu „létajících kláštěrů“. Nebo raději Kastraki - menší
osada, kterou založili Řekové v době turecké nadvlády, když prchali před
ukrutným Ali Pašou (už zase jsme v protisměru – Ali teprve přijde).
Zpátky
k Meteorám. Bylo… nebylo… V třetihorách, před mnoha miliony let,
vlnilo se na thesalských pláních moře. Do moře se vlévala řeka… Nebo
kreativněji: jak si udělat Meteoru (případně hrad Sloup). Vezmeme moře, řeku,
sedimenty, spustíme erozi, poprosíme tektonické desky, aby trochu přitlačily, a
když budeme pár milionů let trpěliví, vymodelujeme si krásné pískovcové sloupy k nebi
trčící, různých tvarů a výšek (špičatý jehloid, podsadité skalisko překrmené)
uprostřed pláně, kde by je jeden nečekal (tak je šoupli do Unesca – a už je to
v pořádku). Můžete je vidět ve filmu „Ukradli torzo Jupitera“ nebo
v bondovce For Your Eyes Only (1981) (Rodžr nejni Šón, ale to už se nedá
nic dělat).
Útvary jsou
trošku prožrané jeskyňkami. A na vršku se 400 metrů nad thesalskou rovinou
vznášejí kláštery. První (Megalon Meteoron) prý založil svatý Athanasios (v r.
1336?), který přišel z poloostrova Athos a nejdříve se ubydlel
v jeskyni. Jsou dvě verze, jak se dostal na nepřístupné skalisko: 1)
pomohli mu obyvatelé vesničky Stagi (Kalampaka), kteří byli zkušení lezci* nebo
2) vyletěl na zádech orla
*to tedy museli být, dodnes je od lezení
spíš odrazováno, resp. doporučena moderní výstroj a opatrnost (občas křížek
potvrzuje, že ne každému je rady).
Tak dobře. Orel
nebo lezec, Athanasios je na vršku, líbí se mu tam, samota, prostor
k rozjímání, skoro v nebi - to je místečko pro klášter! Ale jak tam,
uvšechvšudy, vůbec něco postavil?! Je tu opět pár teorií, ale nabídnu jen tu
nejoblíbenější: na skály lítali draci s provázky, z těch se umotaly
provazové žebříky, po nich se vyšplhalo, materiál v koších, pak lešení… V 16.
století tu bylo dokonce 24 klášterů! Dnešních šest je už většinou snadno
přístupných, vytesané schůdky jsou tu krátce a pro turisty. V hlavní
sezóně peklo – je to jedno z nejnavštěvovanějších míst v Řecku. Takže
jsme pro nás zvolili nedělní večer a pondělní ráno.
Zajímavost: úplně prvním, kdo se do zdejších skal uchýlil, byl podle dochovaných údajů, v roce 985 našeho letopočtu jistý Barnabáš J
Zajímavost taky: Meteora je druhé studiové album americké nu metalové skupiny Linkin Park a bylo vydáno 25. března (!!!!) 2003.
Zápisky
z cest: fotoabsťák z Verginy mohutně vykompenzovala ta skaliska a to až tak,
že K. i foťák vyčerpaně odhodil a kouknul na 10 posledních kol eFJedniček,
zatímco já se kochala pohledem z terásky (na skály, na Kastraki, na kostelíky,
na dvorek s černými slepičkami, jejichž vajíčka se ráno sama proměňují
v omeletu snídaňovou – je to prostě zázračné místo). Ranní focení přineslo
několik komických momentů s autobusovým zájezdem Korejců (asi), kteří se snažili
po jednotlivcích i v družstvech zřítit z každé skalky i skály či převisu,
protože "to bude tak skvělá fotka!" Jejich průvodkyně prodělala několik infarktů
a k mému překvapení neustávala v nepřetržitém (marném) vykřikování: Bííkérfl,
bííkérfl!!! Stopro jede dál i ve spaní.
Příjemně jsme si pokecali s kanadským
párem (každý svou motorku natěžko) z Vancouveru, který má kolegyni
z Českého Krumlova J a dědouškem
z Jihoafrické republiky, kterému se povedlo ukecat pro kámoše
s nemocným srdcem přepravu lanovkou na klášter Agia Triada (nejhůře
dostupný, nejdřív lezete dolů a pak šíleně schodů nahoru). Tak jsme kamarádovi
zamávali (ty jejich babičky už tak nadšeně nevypadaly a rozhodně se s námi
nevykecávaly, přecjen ta lanovka je určená jen pro přísun proviantu a tak) a
pak mu zdálky tiše záviděli prohlídku bez námahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat