úterý 12. července 2016

Řecko 2016 aneb Cesta tam a zase zpátky - Přestávka


Epirus
Z Thesálie hurá do Epiru. Do kraje, jehož severní hranici tvoří Albánie, tu západní Jónské moře, jižní hluboký záliv Amvrakikos a od zbytku Řecka ho na východě dělí neobyčejně mohutný horský masiv Pindos. Ipiros znamená světadíl.
Epirus je světadíl pro dobrodruhy. Můžete si ho užít na raftech, horolezit, túrovat po horách s medvědy a vlky nebo lyžovat (Metsovo = zdejší Špindl). Počasí je tu nevyzpytatelné.
Epirus je kraj pro milovníky historie. Dódóna je věštírna starší než Delfy, najdete tu vstup do Hádovy podsvětní říše, je tu Janina, ale i starověké Kassopi či Orraon, nebo Nicopolis -  město, které založil Oktavián, protože mu udělalo fakt velkou radost, že tady porazil Marka Antonia a Kleopatru (u Actia). Je to kraj krále Pyrrhy, jemuž se Epirus zdál malý a tolik toužil dobývat svět a vlastně se mu to i dařilo (fakt se kvůli němu Římani v noci odkopávali). Epirus je kraj s vlastní meteorologickou předpovědí, naprosto odlišnou od zbytku Řecka. Je to kraj s místy tak izolovanými, že si mohla zachovat tradice a kulturu jinde nevídanou, v případě jazyka neslýchanou. Vlachové mluvili arumunsky. Navzdory tomu všemu tudy vedla římská Via Egnatia (2. stol. př. n. l.), kterou dnes obstojně kopíruje Egnatia Odos. Ta už ale nevede až do Istanbulu. I tak je to slušná 670 km dlouhá dálnice spojující Igoumenitsu na břehu Jónského moře a Kípoi na turecké hranici, s 76 tunely a 1650 mosty.

Bydlíme v Peramě. Je tu jeskyně objevená ve čtyřicátých letech. To se jdete schovat před náletem (Italové zatrackaní) a najednou – ooobrjeskyně.  Asi největší v Řecku J
Zápisky z cest: no a protože dnešní den dopadl přesně podle předpokladů – máme přeukrutně fotek a budeme je chvilku přehrnovat ze strany na stranu – vyhlašujeme technickou pauzu. Zítra vás ovšem zavalíme dvojitou porcí! Dobrou noc.


Žádné komentáře:

Okomentovat