Botanická zahrada a Teror
Calima je opravdové zlo. Když jsme v sobotu přiletěli, byl vidět zasněžený vrcholek Pico del Teide na Tenerife, dnes není pro písečný prach vidět na protější kopec. Nemá tedy smysl jezdit do hor a vztekat se, že přicházíme o panoramata. V nejbližších dnech přizpůsobíme program téhle hnusotě a budeme doufat v lepší zítřky. Měl pravdu kafr, když onehdá ráno vykřikoval: kdo ví, kdy zas bude takhle svítit, pojďme fotit. Když jsme dnes cválali okolo kostela, bylo světlo na pendrek. Působí to dokonce tak, že máte pocit, že sluníčko nesvítí. Až po chvíli vám dojde, že do něho zíráte. Bez brýlí přes tu písečnou clonu.
Botanická zahrada založena v roce 1952 švédským botanikem Ericem Ragnorem Sventeniem nese jméno po španělském přírodovědci a botanikovi José Viera y Clavijovi (1731–1813), autorovi Lexikonu přírodní historie Kanárských ostrovů (1799). Rozprostírá se na překrásném místě v údolí a využívá i jeho strmou stěnu, na které je terasovitě umístěn porost převážně kanárský. Na 27 hektarech najdete sukulentní zahrady, vodní rostlinstvo v jezírkách, borovicový i vavřínový les, palmový háj i utajenou zahradu. Ve spodní části jsou překrásná uskupení tematických zahrad. Třeba Jardín de las Islas (Zahrada ostrovů) je vlastně sedm záhonů osázených rostlinami typickými pro každý jeden kanárský ostrov.
Všechno je strašně veliké. Obří fíkusy, vysokánské yuky, euphorbie a opuncie jako stromy. Taky je ta zeleň krásně šťavnatá, ale calima to halí do prachu, tak raději detaily.
V Jardín de Cactus y Suculentas jsem chtěla zůstat, protože tolik, ale tolik neuvěřitelných exemplářů euphorbií jsem nikdy nikde neviděla. Ale nejen jich, mělo by tam být na dva tisíce různých druhů sukulentních rostlin naší planety a mně přecházel zrak na každém metru. Dorazilo mě modré senecio.
Ve skutečnosti je ještě modřejší
Část "Kašny moudrých" - sedm botaniků, po každém je pojmenovaná rostlina, každý má svůj pramen. Moc hezké místo.
600 druhů endemických rostlin Makaronésie a víc než 10 000 druhů z celého světa, to jednoho unaví. Když jsme se vydrápali až nahoru, odměnili jsme se výborným obědem v restauraci dřepící přímo na hraně útesu nad botanickou zahradou.
Pak už jsme se těšili na Teror, jedno z nejstarších kontinuálně obydlených měst na Kanárských ostrovech. 8. září 1481 se tu na borovici zjevila Panna Maria a rázem tu máme nejvýznamnější poutní místo proměňující se v bohatnoucí město. Na místě původního kostela, který shořel roku 1767, najdeme dnes krásnou baziliku Panny Marie z borovice (Basílica de Nuestra Señora del Pino). V okolí je spousta malebných domků se zdobenými balkonky. Z borovice.
Názorná ukázka, co udělá calima na malém prostoru ve městě. Taková mlha nemlha divného odstínu.
Žádné komentáře:
Okomentovat